Tiskové zprávy  

KUDYKAM - to pravé divadlo

Kudykam, příběh Michala Horáčka o 2009 verších a s hudbou Petra Hapky, provází mnoho POPRVÉ.

Poprvé v historii své spolupráce si oba mistři českého šansonu vytkli tak náročný cíl, jakým je vytvoření velkého divadelního příběhu. Poprvé zazní jejich písně živě a před živým publikem. A poprvé se na scéně objeví i vizuální a technická kouzla na českých jevištích dosud neznámá. Hvězdné nebe se snese k zemi, jeviště prostoupí květy, bitvy, ptačí hejna, fantaskní atmosféru umocní 3D animace… "Kudykama považuji za něco výlučného, přinejmenším podle českých měřítek za nový řád podívané. Myslím, že lidé se mohou těšit na divadlo v tom nejlepším smyslu slova," slibuje Michaela Hořejší, autorka scény, kostýmů i spoluautorka námětu.

Mladá talentovaná scénografka se s Michalem Horáčkem poprvé sešla při natáčení klipového DVD Strážce plamenů v obrazech, které produkoval. "Vypadalo to, že si budeme umělecky rozumět," shrnuje jednoduše začátek spolupráce. U Kudykama je od vzniku námětu a libreta, přes výběr zpěváků až po samotnou realizaci. V den premiéry 22. října 2009 to budou přesně dva roky. Právě proto Michaela Hořejší v souvislosti s Kudykamem hovoří o neopakovatelné příležitosti, o výzvě k dokonalosti, o splněném scénografickém snu: "Byla jsem u zrodu, takže jsem se mohla přímo podílet na vytváření situací, obrazů i nálad. Postupně jsme se dostávali do logické souvislosti, sledovali hrdinův výstup z pátého suterénu Penziónu Svět až kamsi nezměrně vysoko, do přízemí… a pak, možná, ještě výš. Tvorba libreta se odehrávala v součinnosti s možnostmi scénografie - to, jsem za deset let práce na všemožných jevištích doma i v Evropě ještě nezažila. Vlastně neznám nikoho, kdo by to zažil."

Přestože scéna je do posledního detailu živá, diváka neruší, pokorně, ale přitom velkoryse rozvíjí příběh o víře, lásce a naději - podrobených mnoha zkouškám. Michaela Hořejší vysvětluje: "Takto myšlenkově hlubokému textu by nejvíce uškodil falešně realistický dokres. Naopak, musí nastat kontrast, který text v určité asociaci doplní, aby mohl vzniknout svět, který z textů Michala Horáčka známe a který tak láká - svět plný představivosti a svobody, propojení vyzpytatelného s nevyzpytatelným, všedního s jedinečným. Jeho kouzlo vidím v tom, že každý divák se může stát spolutvůrcem, najít si své vlastní významy a na základě své vlastní životní zkušenosti a osobnosti domýšlet souvislosti. Kudykam nenabízí řešení, nepoučuje, ale zve na cestu. Je to ta nejdráždivější cesta, po které se člověk může vydat."

V první polovině představení proto jeviště nenápadně, ale suverénně traktují geometrické výseky světa uvnitř lidské mysli. Druhá polovina příběhu se odvíjí v šestimetrové hlavě, která leží na jevišti rozdělená do čtyř obydlených segmentů. A jednou nastane i okamžik, kdy se jednotlivé segmenty spojí a obrovská hlava otevřenýma očima pohlédne na diváky.

Scéna ožívá i zásluhou zapojení nejmodernějších technologií. Nepředstavují z tohoto pohledu jeviště a technické zázemí historické budovy Státní opery Praha, na kterém bude Kudykam uváděn, určitý handicap? "Technologicky určitě. Jeviště poskytuje vlastně jen kostrbatou rovinu a točnu, boční jeviště neexistují vůbec, k mnoha technickým záležitostem se vyjadřují památkáři… takže všechny zázraky, které se tam budou odehrávat, si musíme vymyslet a pak stvořit na místě," přiznává Michaela Hořejší a hned dodává: "Jenže prostor Státní opery Praha je sám o sobě unikátní - majestátní budova plná úctyhodné historie - a to je pro nás podstatné. Od začátku jsme věděli, že Kudykama nemůžeme dávat dohromady s divadlem, které by bylo úzce spojené se žánry Kudykamovi cizími, třeba s muzikály. Vedení Státní opery Praha bylo naštěstí velmi vstřícné a dokázalo Kudykama nejen včlenit do dramaturgického plánu jako hlavní titul sezony, ale pomáhat nám i jako koproducent, zejména nabídkou svých kmenových hudebníků, tanečníků a také technických profesí."

Zapojení špičkových technologií klade nemalé nároky také na herce, vyžaduje maximální přesnost a soustředění. Herecká improvizace není možná už proto, že hra je ve verších, takže text musí znát všichni dokonale. K tomu ještě sledovat, co se děje ve zvuku i obraze, což v normální činohře není potřeba, vše musí být velmi přesně synchronizované. "Každopádně premiéra - to bude velký adrenalin, hlavně, aby nezradila technika! Modlím se, aby nám štěstí přálo. Kudykama jsem si dala jako dárek ke třicetinám, tak to snad všechno klapne," usmívá se Michaela Hořejší. A jak se vyrovnává s možná poněkud chmurným faktem, že práce scénografa končí premiérou, tedy ve chvíli, kdy představení začíná žít? "Kudykama určitě neopustím, je mou srdeční záležitostí. Takže si ho budu chodit hlídat i během repríz..."


MgA. Michaela Hořejší
Na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně vystudovala obor scénografie v ateliéru prof. Jána Zavarského a doc. Jany Prekové.

Od roku 1998 spolupracuje jako scénograf a kostýmní výtvarník s divadly v Čechách (ND Praha, Rokoko, Divadlo v Dlouhé, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo Na Fidlovačce), na Moravě (ND Brno, Janáčkova Opera Brno, MD Zlín, SD Uherské Hradiště), na Slovensku (ŠD Košice, DAB Nitra, ŠD Martin) a v Rakousku (Theater Brett).

Podílela se na vzniku téměř šedesáti inscenací, mezi jinými na Lišce Bystroušce - Příběhy krve režiséra J. A. Pitínského, která získala cenu Sazky a Divadelních novin (2005) a na Smrti Hippodamie téhož režiséra. Hra byla nominována na Cenu Alfréda Radoka v kategorii inscenace roku (2006). Pravidelně pracuje s režiséry J. A. Pitínským, D. Gombárem, R. Polákem a I. Rajmontem.

Filmografie: Jako kostýmní výtvarník spolupracovala na filmech - Post Coitum (r. J. Jakubisko), Ro(c)k Podvraťáků (r. K. Janák), Malé radosti (r. K. Debská), Perlička (r. M. Dvořáková), Chyťte doktora (r. M. Dolenský), Bobule (r. T. Bařina).

Realizace v ČT: Past na Ježíška (r. K. Janák), Škola ve mlejně (r. K. Janák), O Bílé paní (r. M. Dolenský), Edisoni (pilotní díl seriálu r. T. Bařina), Jiná láska (z cyklu Soukromé pasti, r. M. Dolenský).

Další mimodivadelní činnost: vytvořila kampaně TV Nova (Zima 2006, Jaro 2007, Podzim 2008, Zima 2008). Podílela se na videoklipech a mnoha reklamách.

Je autorkou uměleckých projektů a realizací - Second Skin (2004), Orlando - život v odrazech (prezentace na konferenci multimediálního umění IMAGINA v Monte Carlu 2006).